Františka Jelenová

Výtvarnice a fotografka z Prahy.

Věnuji se litografii, malbě, šití a fotce.

O mně I.

Pochází z Prahy, kde se narodila do umělecké rodiny. Její otec je ilustrátor a grafik, matka restaurátorka a malířka. Na Střední umělecké škole textilních řemesel vystudovala obor navrhování oděvu. Po ukončení studia odjela do Anglie jako au pair. Šestiměsíční pobyt využila k intenzivní výtvarné práci a vytvořila zde velké množství kreseb a akvarelů, které daly základ pro další uměleckou práci.

,,Pro svou tvorbu hledám inspiraci nejčastěji v literatuře, jak klasické, tak i fantasy, ve filmu a divadelních představeních.”

Její ilustrace zaujaly české i zahraniční sběratele ex libris, pro které vytvořila už přes 50 grafických listů. Pro tisk svých ex libris využívá jednu z nejnáročnějších grafických technik, barevnou litografii, při které se kresba přenáší z litografického kamene pomocí válce litografického tiskařského stroje na papír. Spolupracuje s tiskařem Petrem Korbelářem.

Její práci můžete také vidět v podobě ilustrací u nakladatelství Albatros a Fraus, kde se svým otcem vytvořila velice oblíbenou obrázkovou sadu 38 karet s názvem Kouzelná cesta.

Litografie

Techniku litografie neboli kamenotisku vynalezl před 200 lety pražský rodák Alois Senefelder. V dnešní době je využívána jako umělecké řemeslo.

Tisk je tvořen schopností litografického kamene přijímat vodu a mastnotu. Jako litografický kámen se užívá jemnozrnný a porézní vápenec třetihorního původu, který je před užitím třeba dokonale vybrousit. Na kámen se kreslí mastnou litografickou tužkou nebo tuší.

Následuje příprava kamene k tisku, kterou provádí tiskařský mistr. Při samotném tisku pak mastná místa přijímají barvu a mokrá místa odpuzují. Během tisku je tedy třeba před naválením barvy stále kámen vlhčit, aby nepřijímal barvu v místech, která ji mají odpuzovat. Podle počtu barev, které chce autor vytisknout, se v průběhu tisku neustále opakuje proces kreslení, přípravy kamene leptáním, samotný tisk a broušení kamene.

Ex libris

Ex libris neboli knižní značka – z latinského „z knih“, ve smyslu označení majitele knihy. Knižní značky vznikly ve středověké Evropě jako funkční prostředek označení tehdy cenného knižního majetku jednotlivců, šlechtických rodů a církevních institucí. V raném novověku se začaly vlepovat na vnitřní stranu knih papírové lístky s nápisem Ex libris a se jménem majitele.

Už ve středověku měly některé knižní značky uměleckou úroveň (např. Albrecht Dürer). Od konce 19. století pak v souvislosti s kultivací knižní produkce došlo i ke zvýšení umělecké úrovně knižních značek.

Knižní značky se pak začaly používat nejen k označení vlastníka knih, ale staly se i předmětem zájmu sběratelů, kteří si v současnosti stále tyto malé grafické tisky vzájemně vyměňují po celém světě.